Turistické odznaky
Přehled turistických odznakůPřehled oblastních a tematických turistických odznaků
OTO Mladoboleslavsko

Podmínky pro získání odznaku:
- Navštívit libovolným způsobem 10 míst povinných a 15 míst výběrových z 24 uvedených
- Jednotlivá místa je možno navštívit samostatně nebo při organizovaných akcích
- Návštěva míst je třeba doložit věrohodným způsobem, nejlépe razítkem. Jako doklad poslouží i vstupenka nebo vlastní fotografie objektu, příp. opis textu turistické směrovky.
- U dálkových a turistických pochodů potvrdí účast pořadatel razítkem.
- Cena záznamníku: 30 Kč + poštovné
- Kontaktní adresa: Ing. Marie Kleandrová, Arbesova 650, 293 01 Mladá Boleslav
Povinná místa:
- Mladá Boleslav
- Bělá pod Bezdězem
- Benátky nad Jizerou
- Jabkenice
- Michalovická putna
- Mnichovo Hradiště
- Valečov
- Zvířetice
- Vrch Baba a Dědek
- Drábské světničky
Okresní město nad soutokem Jizery s Klenicí, kde na ostrohu leží původné knížecí hrad, založený v 40. stol. patrně Boleslavem II. Ve 14. stol. na jeho místě byl postaven nový hrad, který byl v 16. stol. renesančně přestavěn, v 17. stol. částečně pobořen, v 18. stol. přeměněn na kasárna. Nyní je v něm umístěno Okresní museum a Státní okresní archiv. Z osady pod hradem vzniklo poddanské město, které se za vlády Krajířů z Krajku stalo jedním z center jednoty bratrské. V tiskárně Na Karmeli byly vytištěny nejen knihy s náboženským obsahem (i překlad bible), ale i spisy lékařské, přírodovědné a filozofické. Mladoboleslavský lékař a tiskař Mikuláš Klaudián byl v r. 1517 autorem první tištěné mapy Čech. V r. 1600 bylo město povýšeno Rudolfem II. na město královské. Obsazení Švédy za třicetileté války znamenalo úpadek. Zejména koncem 17. stol. bylo město pustošeno požáry. Největší význam pro město mělo založení firmy Laurin & Klement r. 1895, v níž se vyráběla jízdní kola, motocykly a automobily a která je nyní a.s. Škoda - Volkswagen. Historie továrny a výroby aut je dokumentována stálou expozicí v Škoda Auto muzeu poblíž stanice ČD Mladá Boleslav - město. Na barokně upravené staré renesanční radnici byla r. 1890 obnovena původní sgrafita. Pozdně gotický městský palác Templ je viditelný blízko hradu z trati ČD. Je využíván jako výstavní síň. K panoramatu města přispívají zbarokizovaný arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a kostel sv. Havla i původně klášterní kostel sv. Bonaventury, který je po opravě včleněn do nově vybudovaného areálu vysoké školy. Architektonickými zajímavostmi jsou secesní divadlo z roku 1909 s pískovcovými sochami Jana Štursy na pylonech čelní stěny, konstruktivistická budova průmyslové školy a budova nemocenské pojišťovny od architekta J. Krohy.
Potvrzení: razítko nebo vstupenka z hradu
Město, které bylo královským jen za Václava IV. pouze do r. 1398, bylo založeno r. 1304 a později obehnáno kamennými hradbami, z nichž zůstala jen malá část s jednou branou, zvanou Česká. Nejcennější památkou je původně renesanční zámek, postavený na místě tvrze v letech 1582-1615, který byl přestavěn v r. 1689 architektem B. Canevallem na barokní. V současnosti v něm je muzeum se stálou expozicí historie Podbezdězí a papírenské výroby. Na jižní straně náměstí je původně renesanční radnice z r. 1613, na jejíž zdi je zapuštěn původní český loket. V letech 1514-21 byla v tomto městě českobratrská tiskárna a v letech 1536-1615 centrum soukenictví. V současnosti je tu kromě papírny zahájena výroba skla. Pozornost zaslouží roubené chalupy, farní kostel Povýšení sv. Kříže s unikátní řezbou Piety z počátku 14. stol., klášterní barokní kostel sv. Václava z let 1708-12, na náměstí pomník Na stráž od J. Mařatky a na jižním okraji města pomník K.H.Máchy z r. 1936.
Potvrzení: razítko nebo vstupenka z muzea nebo potvrzení z města
Půvabné město bylo ve světě známé výrobou brousicích materiálů – korundu a karbidu křemíku zvaného Karborundum (převzato od názvu firmy) a brousicích nástrojů pojených keramicky nebo pryskyřicemi. Osada Staré Benátky na levém břehu Jizery svými propojenými tůněmi připomínala italské Benátky. Byla často ničena při povodních, proto v polovině 14. stol. vzniklo na stráni pravého břehu pozdější jádro města Nové Benátky. R. 1349 zde byl založen nejprve klášter s kostelem a po jeho vypálení husity byl na tomto místě v letech 1526-27 postaven renesanční zámek, zdobený figurálními sgrafity a později sochami Matyáše Bernarda Brauna. R. 1599 koupil zámek císař Rudolf II. a jím pozvaný slavný dánský astronom a hvězdopravec Tycho Brahe si jej zvolil za své sídlo pro příznivou polohu k pozorování hvězd. Ten zde vybudoval observatoř a přístroje jím používané jsou zde vystaveny v jeho pamětní síni V rodině hraběte Thuna zde v letech 1844-47 působil mladý Bedřich Smetana jako učitel hudby. V zámku je nyní umístěno muzeum a stálá expozice hraček. S budovou zámku je spojen kostel Narození P. Marie, sklenutý r. 1522. Z r. 1590 pochází pozdně gotický kostel sv. Máří Magdaleny, přestavěný v 17. století. Ve starých Benátkách je kostel Nanebevzetí P. Marie a v jeho blízkosti je rodný dům slavných hudebníků Františka a Jiřího Antonína Bendy.
Potvrzení: razítko nebo vstupenka z muzea nebo potvrzení z města
Obec je známá především pobytem hudebního skladatele Bedřicha Smetany v závěrečném období jeho života v letech 1875-84, kdy zde žil a pracoval v barokní myslivně u svého zetě lesmistra J. Schwarze. Napsal tu opery Dvě vdovy, Hubička, Tajemství a Čertova stěna, symfonické básně Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník, kvarteto Z mého života a II. smyčcový kvartet D-mol, klavírní cyklus Sny, mužské sbory Věno, Modlitba a Naše píseň a nedokončenou operu Viola. V myslivně je umístěna pobočka Smetanova muzea v Praze. Před ní je pomník B. Smetany od sochaře F. Bílka z let 123-24. Každoročně se zde konají přehlídky amatérských pěveckých sborů, tzv. Smetanovy Jabkenice. Ve vsi je cennou památkou cihlový jednolodní gotický kostel Narození P. Marie z přelomu 13. a 14. stol. a dřevěná zvonice z 15. stol. Podél řady rybníků vede Smetanova procházka. Vstup do obory o rozloze 530 ha je pro klid zvěře časově omezen a povolen jen po určitých cestách.
Potvrzení: razítko nebo vstupenka z muzea nebo potvrzení z města
Zřícenina hradu Michalovice nad pravým břehem Jizery má zachovány vysoké stěny hradního paláce se zbytky arkýřů a nakloněný zbytek válcovité věže zvaný Putna. Na její plošině byla po získání hradu do péče odborem KČST vybudována rozhledna. V r. 1835 hran navštívil básník K.H.Mácha, což připomíná pamětní deska.
Potvrzení: razítko nebo vstupenka z hradu
Obec byla založena v polovině 13. stol. jako zázemí kláštera, jehož vypálení husity přečkala. Tvrz na začátku 17. stol. přestavěl významný představitel jednoty bratrské Václav Budovec z budova na renesanční zámek. Po jeho popravě r. 1621 na Staroměstském náměstí jej získal Albrecht z Valdštejna a v držení tohoto rodu byl pak až do r. 1945. K barokní přestavbě došlo v letech 1697-1703 podle projektu M.A.Canevalleho. V r. 1835 se v tomto zámku konala schůzka rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše a pruského prince Bedřicha Viléma. V zámku je vlastivědné muzeum, divadlo, obrazárna s díly Petra Brandla a van Dycka, sbírka orientálního porcelánu a rozsáhlá knihovna, převezená ze zámku v Duchcově. U zámku stojí bronzový pomník Václava Budovce z Budova. Zámek je obklopen anglickým parkem s francouzskou zahradou. V sousedství zámku je komplex kapucínského kláštera, kostel sv. Tří králů ze 17. stol. a kaple sv. Anny z let 1723-24 s hrobkou Albrechta z Valdštejna.
Potvrzení: razítko nebo vstupenka ze zámku
Zřícenina skalního hradu, založeného na počátku 14. stol. pány z Valečova, se vypíná nad třešňovým sadem a lesem. Ve třech skalních blocích byly vytesány obytné a hospodářské prostory, doplněné roubenými stavbami. Z řady majitelů byl nejvýznamnějším Albrecht z Valdštejna. Po připojení k mnichovohradišťskému panství byl naposled osídlen jeho úředníky a od I. poloviny 18. stol. pustl. Nejvíce se zachovalo z nového paláce, přístupného po úzkém schodišti ve skále. V ní je i vytesáno vězení Beneška s otvorem do podzemní hladomorny.
Potvrzení: razítko nebo vstupenka z hradu
Zřícenina pozdně gotického hradu se nachází nad strmým úbočím pravého břehu Jizery v blízkosti nádraží ČD Bakov nad Jizerou. Byl založen na konci 13. stol. Zdislavem z Lemberka. Hrad, chráněný ze tří stran strmou strání a ze čtvrté hlubokým příkopem, měl dvě věže o průměru kolem 9 m na severní a jižní straně. Obytná křídla skýtala výhled do údolí. V 16. stol. za Vartenberků byl hrad přestavěn na opevněný renesanční zámek. V r. 1623 jej získal Albrecht z Valdštejna. V r. 1720 byly Zvířetice zapáleny bleskem a opuštěny. V posledních letech 20. stol. se podařilo dobrovolnými akcemi hnutí Brontosaurus zříceninu zakonzervovat. Torzo hlavní věže nad rozlehlým nádvořím slouží jako rozhledna.
Potvrzení: opsat první větu z místopisné tabule u vstupu do hradu
Čedičová vyvýšenina o dvou vrcholech (Baba 363m n.m. a Dědek 352m n.m.) má zachováno torzo vulkanického kráteru. Je přírodní rezervací dubohabrového lesa. Vyhlídka na vrcholu Dědek byla upravena a zpřístupněna lávkou péčí spisovatele a malíře Jana Čáky, autora knih Poutník Mácha, Cesta na severovýchod a dalších.
Potvrzení: Jak daleko je kráter Dědka od Baby?
Skalní město na severozápadní straně vrchu Mužský umožňuje výhled do údolí Jizery. Na sedmi skalních blocích byl zde počátkem 15. stol. vybudován strážní hrad vytesáním 18 světniček, propojených 8 chodbami, kamennými a dřevěnými schody, ochozy a můstky. Obranný systém byl doplněn modlitebnou, vězením, strážnicí a obytnými dřevěnými stavbami a palisádami. Za třicetileté války i později se zde ukrývali pronásledovaní.
Potvrzení: opis první věty místní turistické orientace. Jak daleko je odtud Klamorna po červené turistické značce?
Volitelná místa:
- Bakov nad Jizerou
- Bezno
- Březina
- Březno
- Dobrovice
- Dolní Bousov
- Domousnice
- Josefův Důl
- Hlavenec
- Klokočka
- Kněžmost
- Kosmonosy
- Košátky
- Krnsko
- Ledce
- Loukov
- Mohelnice nad Jizerou
- Mužský
- Příhrazy
- Sojovice
- Sudoměř
- Valdštejnsko
- Vinec
- Dálkový nebo turistický pochod
- Mladoboleslavská padesátka
- Zimní přechod Chlumu
- Novoroční výstup na Dědka
Městem se stala tato obec koncem 15, stol., ale k podstatnému rozvoji došlo až po výstavbě železniční dráhy r. 1865. Známým i v řadě zemí Evropy se stalo výrobou širokého sortimentu užitných i okrasných výrobků, pletených z rákosu – orobince i z lýka. Za pozornost stojí renesanční brána bývalého hřbitova z r. 1588 a původně gotický kostel sv. Barbory na hřbitově ze 16. stol., obnovený r. 1614 jako sbor českých bratří a r. 1702 zbarokizovaný. Výtvarně zajímavý je pestrý portál renesančního, původně gotického kostela sv. Bartoloměje na náměstí. Na jeho choru pamětní deska připomíná, že se v Bakově narodil a působil zde jako kantor a varhaník Jiří Ignác Linek, hudební skladatel chrámové barokní hudby, jehož mnohá díla jsou uložena ve sbírkách pražského Národního muzea. Pozornosti si na náměstí zaslouží barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1727-29, jedno z vrcholných děl kosmonoského sochaře Josefa Jelínka.
Potvrzení: razítko z místa
Městys na silnici Ml. Boleslav – Mělník s početnou barokní a rokokovou sochařskou výzdobou a barokním zámkem, který byl empírově upraven. Rokokový kostel sv. Petra a Pavla z let 1750-55.
Obec na silnici a železnici Praha – Turnov byla poprvé zmíněna r. 1225. Obec zdobí gotický kostel sv. Vavřince z přelomu 13. a 14. stol., renesančně přestavěný v 16. stol. Při rybníku Žabakor bylo nalezeno žárové pohřebiště lidu popelnicových polí (7. až 5. stol. před n.l.)
Potvrzení: razítko z místa
V obci je barokní zámek z r. 1770 v anglickém parku s výzdobou rokokovými plastikami a kostel sv. Václava r. 1718 se zvonicí.
Potvrzení: razítko z místa
Město leží při jižním svahu Chlumu. Jižně od náměstí je renesanční zámek rodu Thurn-Taxisů z r. 1578, který se stal součástí cukrovaru, který byl v r. 1831 v jeho blízkosti založen. V důsledku modernizace strojního zařízení se stal jedním z nejdéle sloužících podniků tohoto druhu. V renesanční radnici lze spatřit kazetový strop, přenesený sen z Tanečního sálu zámku v r. 1930. Pozornosti si zaslouží goticko-renesanční kostel sv. Bartoloměje z let 1569-71 s pozdně barokní věží.
Potvrzení: razítko z místa
Obec, ležící v širokém údolí Klenice, byla od r. 1947 uváděna jako město, kterému byla císařem Rudolfem II. udělena r. 1600 pečeť s městským znakem. Původní radnice, která stála uprostřed náměstí, byla r. 1859 zbořena a na jižní straně náměstí postavena v 1. polovině 19. stol. nová empírová. Kostel sv. Kateřiny z let 1759-60.
Potvrzení: razítko z místa
Obec na trati ČD Kopidlno – Bakov n. Jiz.. Barokní zámek z r. 1740 s anglickým parkem byl místem letního pobytu světoznámé operní zpěvačky Emy Destinové v r. 1911.
Potvrzení: razítko z místa
Obec na levém břehu Jizery byla původně především sídlem textiláků. V r. 1764 zde byly postaveny pomocné provozy tkalcovny v Kosmonosech hrabětem Josefem de Bolzo, od něhož je koupil r. 1793 Jan Josef Leitenberger z Levína u Ústí n. L. pro svého syna Františka, který sem převedl tkalcovnu z Kosmonos. Vznikla tak největší textilní továrna na území rakouské monarchie. Vrcholem technické dovednosti v barevném potisku textilu tu byl dvanáctibarevný tisk šátků s portrétem rakouského císaře. Za socialismu zde byl podnik Tiba, specializovaný jen na barevný potisk textilních látek. V prostoru mezi továrnou a zalesněnou strání byl postaven zámeček s parkem s několika soškami. V zeleni nad obcí je umístěna hrobka Leitenbergerů na turistické stezce.
Potvrzení: razítko z místa
V obci lze spatřit větší počet pozdně barokních bran statků z doby kolem r. 1800. Nedaleko myslivny je cenný pomník císaře Karla VI. se sousoším sv. Huberta, vyprojektovaný známým architektem F.M.Kaňkou a provedeným sochařem Matyášem Bernardem Braunem v letech 1723-4 na náklady hraběte Šporka.
Potvrzení: razítko z místa
Přírodní lesní park v údolí potoka Rokytkay a až k jeho ústí do potoka Bělá je chráněným nalezištěm popelivky sibiřské. Nad pramenem, jemuž byla přičítána léčivá moc, vznikly malé lázně, které se staly i poutním místem, když zde r. 1724 hraběnka Marie Markéra z Valdštejna nechala postavit kapli sv. Stapina. Lázeňská budova byla pozdně klasicistně přestavěna na myslivnu.
Potvrzení: opsat turistickou značku
Obec byla založená ve 14. stol. na místě přechodu haťové cesty přes bažiny, kde byl postaven knížecí most. Bývala tržním místem, kde se vybíralo panovnické clo. V polovině 15. stol. se stal Kněžnin Most městečkem. Zajímavé jsou kromě empírového kostela sv. Františka z první poloviny 19. stol. i městské domy z 18. a 19. stol.
Potvrzení: razítko z místa
Osada, zmíněná poprvé r. 1186, byla nazvána podle toho, že její obyvatelé nosili kosmy, což byly kožichy s chlupem navrch, nebo zvláštním způsobem vyčesané vlasy. Původně obec patřila pražským křížovníkům, od 13. stol. pánům ze Zvířetic. V 16. stol. byla Adamem Krajířem postavena tvrz, na jejímž místě byl postaven v letech 1560-70 zámek, původně renesanční, který byl přestavěn v letech 1697-1709 na barokní G.B. Alliprandim. Zámek v poslední době slouží jako škola. V piaristickém klášteře v severní části obce bylo Heřmanem Jakubem Černínem z chudenic r. 1688 zřízeno gymnázium, které bylo s řádem piaristů v roce 1784 z Kosmonos přestěhováno do Ml. Boleslavi. Na místě kláštera byla zřízena psychiatrická léčebna. V jejím areálu byl v letech 1670-74 postaven D. Agostinim podle projektu F.Carattiho raně barokní kostel Nalezení sv. Kříže. Loreta s kaplí sv. Martina, ústřední mariánskou chýší a ambitem okolo podle plánů G.B. Alliprandiho byla postavena v letech 1704-12. Raně barokní zvonice byla postavena v r. 1673. V r. 1763 hrabě Josef de Bolzo vybudoval v Kosmonosech malou tkalcovnu, která byla později přestěhována do Josefova Dolu. K povýšení obce na město císařskou listinou došlo r. 1913. Svobodova továrna na traktory byla při znárodňování začleněna do podniku Škoda. R. 1678 se do Kosmonos přestěhoval sobotecký sochař Václav Jelínek, který se syny Josefem a Martinem vytvořil barokní a pak rokokové sochy pro kostely v širém okolí.
Potvrzení: vstupenka z Lorety nebo razítko z obce
V obci, ležící na Košáteckém potoce, je renesanční zámek z konce 16. stol. se zachovaným vodním příkopem a stopami po padacím mostu v bráně. Anglický park je zajímavý staletými duby.
Potvrzení: razítko z místa
Obec na pravém břehu Jizery má zajímavou ozdobu v železničním viaduktu z r. 1924. V jeho blízkosti je barokní kostel sv. Jiří a od něj západním směrem je krásný pohled na renesanční zámek Stránov z konce 16. stol., novorenesanční upravený koncem 19. stol. podle projektu J. Schulze. Byl vrácen původním majitelům a je přístupný.
Potvrzení: razítko z místa
Díky rozsáhlým lesům v okolí byla obec střediskem partyzánů za 2. světové války, a tudíž cílem trestných výprav německé armády z Milovic. Pomníčky padlých partyzánů jsou nejen v obci, ale i v širém okolí.
Potvrzení: razítko z místa
Obec na pravém břehu Jizery, o níž byla první zmínka r. 1352, je zajímavá zachovalým souborem roubených chalup a statků turnovského typu. Ve stráni pod kostelem je novogotická hrobka knížat Rohanů ze Sychrova.
Potvrzení: razítko z místa
Obec leží na místě soutoku Mohelky a Jizery. Přes řeku je zícenina hradu Zásadka, za níž se zvedá čedičový vrch Káčov (360m n.m.), který je geologickou a ptačí rezervací. Románský tribunový kostel P. Marie ze 2. čtvrtiny 13. stol. byl opraven v r. 1876.
Potvrzení: razítko z místa
Obec je památkovou rezervací lidové architektury. Čedičový vrch stejného jména, který je nejvýše položeným místem okresu, je tradičním cílem „Hvězdicového výstupu na Mužský – memoriálu Standy Vacka“, pořádaného odborem KČT Ml. Boleslav 3. neděli v září. Na vrcholu je vojenský pomník z války v r. 1866, od něhož je kruhový výhled s dohledem na pohraniční pásma hor a zajímavosti středních Čech.
Potvrzení: opsat turistickou značku
Letovisko v tichém lesním zátiší při severním okraji skal vrchu Mužský, které je východiskem do skalních výhledových partií, romantických údolí a strží, zahrnující i možnost koupání. Zvláště poetické k návštěvě je údobí zbarveného listí.
Potvrzení: razítko z místa
Obec na levém břehu Jizery je téměř obklopena rozsáhlými lesy, táhnoucími se k Labi. Domy s vyřezávanými šíty, secesní venkovská škola a chráněné lípy na návsi stojí za zhlédnutí.
Potvrzení: razítko z místa
Obec na konci hřebene pískovcových skal Kokořínského dolu je krásná řadou roubených patrových chalup. Šindelem krytá dřevěná zvonice z r. 1616 je nejstarší lidovou stavbou ve Středočeském kraji.
Potvrzení: razítko z místa
Mýtina uprostřed lesů, kde bylo r. 1725 hrabětem Albrechtem z Valdštejna postaveno šest barokních pavilonů k odpočinku při honech, je situována v místě, kde se sbíhá osm lipových alejí. Jeden ze dvou zachovaných pavilonů slouží jako myslivna. Z původní sochařské dekorace z doby kolem r. 1760 jsou zachovány sochy granátníků pod dřevěnými stříškami.
Potvrzení: jak je daleko vrchol Bezdězu po ZTZ?
Obec na ravém břehu Jizery jižně od Ml. Boleslavi má na horním okraji stráně pozdně románský kostel sv. Mikuláše z doby kolem r. 1210, která přitahuje zejména výtvarníky.
Potvrzení: razítko z místa
Účast na dálkovém nebo turistickém pochodu v okrese Mladá Boleslav